Blogerská výzva - zákulisí blogování

Na tuto výzvu jsem narazila u Lúmenn a vzhledem k tomu, že strašně ráda vyplňuji všelijaké dotazníky (a k tomu, že jaksi momentálně zrovna nesrším nápady na články), vrhla jsem se na ni.

1. Jak jsem začal/a psát blog?

Můj první blog vznikl, když mi bylo třináct. Chtěla jsem tehdy prostě mít místo, kde budu uveřejňovat svoje příběhy - a zpočátku se můj blog opravdu držel jen toho. Postupem času jsem začala přidávat i různé recenze a úvahy, až nakonec příběhy tvořily jen velmi malou část obsahu. A vzhledem k tomu, že z adresy mého blogu vyplývalo, že se tam nacházejí jen příběhy - a navíc jsem v ní měla pravopisnou chybu (no bylo mi třináct, když jsem si blog zakládala!), chtěla jsem už dávno přejít na jinou adresu. K přestěhování sem na blogspot jsem se ale dokopala až nedávno.

Co se týče mé přezdívky (která teď tvoří i moji adresu), tu jsem měla už na původním blogu a nehodlám ji měnit. Melanie sice není moje pravé jméno, ale líbí se mi.

2. Proč píšu?

Protože mě někdy v pěti letech napadlo, jak by bylo super kromě čtení knih taky nějakou napsat. A tak jsem popadla tužku a sešit a psala jsem... a už jsem nepřestala.

Moje první, přelomové dílo bylo O veliké ribě, kde každá kapitola měla jednu větu a byla o holčičce, které tatínek koupil rybičku, ale ta pořád rostla a rostla, až se nevešla do žádného akvária. Už si ale nemůžu vzpomenout, jak to skončilo...

3. Kdo je můj oblíbený autor?

Jako jen jeden? Jednoho prostě nevyberu, pardon. Už od jedenácti let mám hrozně ráda Agathu Christie (její knížky mě přivedly k detektivkám a čtu ji už osm let), pak taky Pratchetta, Gerritsenovou, Deavera a spoustu dalších, které si právě nevybavím.

4. Jaká je moje oblíbená kniha?

A znovu - nemůžu prostě vybrat jen jednu. K mým nejoblíbenějším určitě patří Smrt a jiné vrcholy mého života, na kterou jsem nedávno psala recenzi - klik. Pak taky Malí bohové a Noční hlídka od Pratchetta, Deset malých černoušků od Agathy Christie a série Milénium od Larssona.

5. O čem píšu?

O věcech, co mě zajímají - což jsou třeba knihy a filmy. O tom, nad čím momentálně přemýšlím. Co se týče povídek, tam se dost často odrazí téma, co mě právě zaujme (námět na jednu povídku, kterou momentálně píšu, přišel, když jsem se účastnila jedné zajímavé diskuze, jejímž předmětem byla například Božena Němcová, ektoplazma a mnoho dalších podnětných témat). 

6. Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?

Jak kdy. Občas je hotovo za hodinu, někdy ho ještě třetí den přepisuji a nejsem spokojená. A občas ho uložím s tím, že ho dopíšu později a už ho nikdy znovu neotevřu.

7. Už jsem někdy měla spisovatelský blok?

Bohužel ano a při této příležitosti bych ráda vyzvala všechny ty, co tvrdí, že nic takového neexistuje, aby se sem dovalili a laskavě to mému bloku vysvětlili, až ho zase budu mít. Protože on to evidentně neví.

8. Jaká je moje oblíbená citace z knihy?

Hm, tak to bych sem mohla rovnou zkopírovat celou Zeměplochu. Pokusím se vybrat jenom jeden citát:

"Vždy mějte na paměti, že tentýž dav, který jásá při vaší korunovaci, bude stejně jásat i při vaší popravě." -Zaslaná pošta.

A ještě můj druhý oblíbený:

Věci se prostě dějí. Čert je vem.

(Původně jsem chtěla vybrat nějaký citát od Smrtě, ale nemohla jsem se rozhodnout, který.)

9. Ví moje rodina/přátelé, že píšu? Ne - proč ne? Ano - podporují mě?

Ano, ví a ano, podporují. Většina lidí z mé rodiny jsou nadšení čtenáři mého blogu (tedy byli nadšení čtenáři toho starého, nevím, jestli mají adresu na tenhle, ups).

10. Označuju se ráda za blogera?

Ano, nevidím jediný důvod, proč ne. Přece jenom, píšu blog, takže bloger logicky jsem. Myslím, že většina lidí už blogy nevidí jako ty růžovoučké deníčky, kam si dvanáctileté holčičky píšou o tom, jak strašně milují One Direction. No a těm ostatním to nevysvětlíte, takže je prostě můžete ignorovat a myslet si svoje. :)

11. Zkoušela už jsem někdy napsat knihu?

Jop, dokonce se o to právě teď pokouším - a bojuju s klasickými věcmi, jako je nedostatek vytrvalosti, pocit, že je to naprostá kravina a faktem, že mám už námět na další tři knihy. Ale já to dopíšu!

12. Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako bloger?

Nedostatek nápadů na články. Jednou za čas přijde období, kdy nápady přímo srším, případně mám napsaných pár krátkých povídek nebo zhlédnutých filmů, takže materiálu mám dost. A pak jsou taky dny (a těch je poslední dobou víc), kdy absolutně netuším o čem psát (a tak to zachraňuju výzvami jako je tahle).

13. Jaké jsou ideální podmínky na psaní?

Noc. Všude je klid, nehrozí, že pět minut poté, co si sednu k počítači, na mě někdo začne ječet, takže mám klid. Jenom to nemůžu dělat moc často, protože ráno brzy vstávám. (Jsem typická noční sova - vydržím klidně do čtyř ráno, ale bez ohledu na to, kdy vstanu, se probouzím okolo desáté.)

14. Co mi blogování dalo a vzalo?

Vzalo mi spoustu volného času, který bych ale pravděpodobně v jiném případě promrhala u nějaké počítačové hry.
Dalo mi spoustu nových přátel - nejen virtuálních, ale i v životě mimo internet. Na blogerských srazech jsem potkala spoustu skvělých lidí a s mnohými z nich jsem v kontaktu pořád.
Kromě toho jsem se taky za těch téměř šest let co bloguji, zlepšila v psaní jak povídek, tak článků a recenzí. Taky jsem se přes něj dostala na spoustu stránek o psaní. Blog mi v tomhle strašně pomohl a občas si říkám, kde bych dneska byla, kdybych si ho tehdy nezaložila.

15. Moje oblíbené blogy, které čtu...

Už jich není tolik, co dřív. Někteří mí oblíbenci skončili s psaním, některé jsem postupně přestala číst a taky už nemám tolik času jako kdysi. Budu jmenovat třeba Blog s inteligentní adresou, což je jedna z blogerek, která měla dřív blog na blog.cz a nedávno se přestěhovala na novou doménu, stejně jako já. Dál třeba Ann Taylor, která má rovnou dva blogy  - na blog.cz a na blogspotu - klik a klik. A pak taky Arvari a Atheira, i když ty už nečtu tolik, jako kdysi.