Článek byl původně publikován 1. února 2016 na starém blogu.
Napsáno podle skutečných událostí.
1. Vyberte si jako téma něco naprosto jednoduchého, o čem se vám bude dobře psát. A samozřejmě víte naprosto přesně, co budete dělat v praktické části, takže s tím naprosto nebude problém.
2. Chvilku počkejte, přece na to máte dost času, nemusíte se s tím dělat hned! Máte na to několik měsíců, takže proč se dřít už teď?
3. Náhodně se s nějakým spolužákem bavte na téma ročníkovka a zděste se, když zjistíte, že on už má několik stránek napsaných.
4. Napište půl stránky a dejte si další polovinu měsíce volno.
5. Nainstalujte si novou hru a hrajte ji furt. Ročníkovka počká, teď máte zachraňovat svět, to za vás nikdo neudělá! A vůbec, za chvíli jsou prázdniny, budete na to mít dost času!
6. Po prázdninách zjistěte, že jste vůbec nic neudělali.
7. Napište několik stránek a zjistěte, že nevíte, jak dál. Brečte.
8. Jo a samozřejmě něchoďte na konzultace. To je zbytečnost. Vy sami přece víte nejlíp, jak to má vypadat! Klidně si dál v klidu pište.
9. Zjistěte, že se to má za měsíc odevzdávat. Nevadí, dál si v klidu pište.
10. Uvědomte si, že nemáte tušení, jak vlastně udělat praktickou část. Překonejte hysterický záchvat.
11. Modlete se ke každému bohu, kterého znáte, včetně Poseidona. Třeba vytopí školu.
12. Zjistěte, že už máte fakt málo času. Až po vás začne konzultant opravdu chtít práci, pošlete mu teoretickou část. "No, já tu praktickou ještě úplně nemám, ale už je skoro hotová."
13. S hysterickým pláčem se dívejte na monitor a nemějte tušení, jak proboha tu praktickou část vlastně udělat. Pak něco zkuste sepsat. Dojde vám zbytečnost téhle práce, protože všude na internetu jsou kalkulačky a tímto tématem se zabývalo už hodně lidí před vámi. A stejně se vám to sepsat nepodaří.
14. Zjistěte, že čas na psaní ročníkovky už skoro vypršel.
15. Na poslední chvíli něco vymyslete, nějak to poskládejte dohromady a odešlete.
16. Stresujte se s obhajobou.
17. Vystresujte se až k bodu, kdy vám to už potom bude jedno. (S tímhle bodem vám rodinní příslušníci ochotně pomohou, teda pokud jsou aspoň trochu jako ti moji.)
18. A po obhajobě nevěřte tomu, že už to je jako fakt všechno a máte splněno. To jako kvůli tomuhle jste se tak stresovali?
Doufám, že vám tenhle návod hodně pomůže. (Určitě ano, já jsem se jím řídila skoro do puntíku.) Teď mě omluvte, jdu slavit úspěšné obhájení.
Žádné komentáře:
Okomentovat